Steen Jakobsen, analytik Saxo bank, se zamýšlí nad smyslem státních intervencí na měnových trzích
Kapitalismus je o tom, že peníze, zboží a služby rozděluje a distribuuje trh. To, co zde máme nyní, je pravým opakem. Politici touží zakrýt příliš vysoký státní dluh, nízkou produktivitu a příliš velkou regulaci.
Musíme si uvědomit, že koncept tištění peněz je založen na efektu dotací. Jinými slovy, činí bohaté bohatšími, aby je to motivovalo k vyšší ekonomické aktivitě.
To však nefunguje a důvodem je příliš mnoho intervencí. Ještě zajímavější je to, že jsme svědky budoucnosti. Japonsko je světovým lídrem v zavádění ekonomických politik, takže to, co se děje tam, převezmou později i ostatní.
Nedávno japonská centrální banka uznala, že kvantitativní uvolňování ekonomiku zachránit nedokáže. Co tedy tištění peněz nahradí? Podle japonské banky výnosy desetiletých vládních dluhopisů budou směřovat k nule.
Představme si, co to bude znamenat pro politiky. Centrální banka v podstatě řekla zákonodárcům v Tokiu: můžete zvyšovat fiskální deficit, kolik jen chcete. Tato nekonečná možnost produkovat stále větší deficit nebude přitom mít žádný vliv na tržní sazby, protože bude opět kryta státní intervencí.
Nebude tedy fungovat žádná záchranná brzda. Je jen otázkou času, kdy se USA dostanou do recese a vezmou s sebou i rozvíjející se trhy a Evropu. Politici se proto vydají cestou Japonska.
